12.- Setkáme se u jezera

7. prosince 2011 v 14:23 | Perdent |  Žít a nechat žít


Ahoj!
Takže naše neschopná Perdent se konečně dokopala k tomu, aby napsala další kapitolu k "Žití". Výsledek musíte posoudit sami. Pěkné počteníčko...


Motto: Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.


Na druhý den Katie vstávala už v šest, přestože věděla, že Severus ještě spí nedalo jí to. Oblekla se a potichu vytáhla z kufru kotlík a návod k přípravě svého lektvaru. Sedla si na koberec, vytahovala z nočního stolku nakradené přísady, rozložila je před svoji postel a se zálibným pohledem je pozorovala. Ode dneška za tři týdny, to už nebudou jen věci, které leží na podlaze, pak to bude má budoucnost, část mého já, která bude ve mně. Ovšem problém je, jak přimět Evansovou, aby vypila tuhle roztomilou lahvičku. Vzala do ruky skleněnou lahvičku s korkovou zátkou a zálibně i zamyšleně si ji prohlížela. Já už to nějak vymyslím, jsme s 'Lily' přece kamarádky…" Když se podívala na své zápěstí, na kterém se vyjímaly otcovy stříbrné hodinky, došlo jí, že za chvíli se už všichni začnou probouzet, proto schovala všechny věci které víc jak před hodinou a půl opatrně poskládala na podlahu. Pak si šla, sednou do společenské místnosti a trpělivě vyčkávala. Za chvíli se před ní objevil chlapec s černými mastnými vlasy. "Snapee, mám pro tebe překvapení." Říkal Katherine s úsměvem. "Včera jsem navštívila Křiklanův kumbál a vzala z něj vše potřebné." Severus se nechápavě zamračil. "Na ten lektvar." Mladík kývl hlavou. "Hned o víkendu se do toho dám." Tohle ale nebyla odpověď, kterou Katie chtěla slyšet, chtěla vše hned. "Ne, o víkendu je pozdě, měli bychom začít hned teď."

"Jsem rád, že jsi to nechala na ráno a nebudila mě kvůli tomu o půl noci." Katie se odmlčela. "No dobře, ale jak mě chceš omluvit ze všech těch hodin?"
"To už není tvoje starost." Otočila se a šla po dlouhé době na snídani. Zjistila, že je vše při starém. Sirius Black krmí toastem nějakou 'milou slečnu', Evansová sedí naproti Jamese a hází po sobě významné pohledy typu: "Chci Tě a to hned." K těmto nechutným radovánkám si Katie sedla čelem. "Jen do toho zrzko, teď budu hodná a příjemná. Připrav se na novou milou Katie Greenovou." A pomalu jedla. Čekala do té doby, dokud od Nebelvírského stolu nevstala Lily, pak se k ní rychle přidala. "Ahoj Lily…" pravila s úsměvem na tváři. "Už dlouho jsme si nepopovídali. Dnes mi přijdeš, nějaká zvláštní je snad něco nového?"

"Ne všechno je při starém. Ale ano máš pravdu dlouho jsme si nepovídali." Evansová se otočila přes levé rameno a Katie se podíval stejným směrem, stál tam James a na někoho nervózně čekal. Všem muselo být jasné na koho. "Víš co Katie, mohly bychom si popovídat po vyučování. Co ty na to?"

"Dobře, ve čtyři u Jezera?" Evansová ale nevnímala a raději se sladce culila na Jamese. "Lily?!"

"Ano… ve tři… ehm vlastně ve čtyři…u Jezera. Zatím se měj Katie, budu se těšit." Lily, se na chvíli přehrabovala v brašně, aby před ní a Potterem měla Katie náskok. Kat šla loudavým krokem. "No to víš, že jo já vás tady teď nechám aby, jste se mohli ocucávat uprostřed chodby… Jsi tak naivní… Nic méně stejně musím taktně odejít- jsme přece kamarádky…" Kat se ještě opatrně ohlédla přes rameno, ale díky tomu že zašli za roh nic neviděla.

Ten den nemyslela na nic jiného než na onu schůzku s Lily. Odpočítávala každou hodinu snad po minutách a den se jí neuvěřitelně táhnul. Byla tak nedočkavá, že už o čtvrt na čtyři seděla u jezera a pozorovala nehybnou hladinu, ne které se zrcadlilo modré nebe. "Ach jaká idylická krása. Nebe bez mráčku, zelená travička,všichni se usmívají - a mě je z toho na blití." Vzhledem k tomu, že zbývala ještě půl hodina k příchodu milady Evansové, Katie se bavila tím, že terorizovala studenty dobře mířenými kletbami.Čas rychle běží, když se člověk dobře baví a než se Katherine nadála už ji zdravila Lily. "Ahoj." Oplatila Katie stejnou kartou. "Tak co je u tebe nového Lily?"

"Vlastně nic moc. Jenom moje kamarádka dostala nějaký záchvat podezřívavosti a od Vánoc se mnou nepromluvila."

"To je mi ale moc líto." nasadila vlezle přátelský tón. "Hm…no co se dá dělat. A co ty, jak žiješ?"

"U mě není nic nového, pořád jsem zavrtaná v knížkách, učím se na OVCE. Každý nemá takový talent, jako ty."

"Ale prosím tě, když jsem byla v prvním ročníku pořád jsem něco četla, abych pravdu řekla tak mě to bavilo a baví mě to do teď,ze začátku jsem to ale dělala jen proto abych zapadla. Teď když jsem primuska nemá už tolik času." A zatvářila se trochu povýšeně. "No já jsem od takových činnosti osvobozena."

"To ti závidím,alespoň máš ví času…" Evansová se na chvíli zasnila. "Ehm… všimla jsem si, že se teď nějak bavíš se Snapeem."

"No to víš, známe se spolu už skoro sedm let… a tak…" 'No výborně, aspoň se už nebavíme o tom jak je geniální. Sice budu za idiota, ale prostě to musím nějak zvládnout.'

"Takže jste KAMARÁDI, to je fajn. Vždycky mi přišel tak nějak vyčleněný z kolektivu." Lily schválně zdůraznila právě třetí slovo své věty. "A co ty a Jam - Potter?" Katie si všimla, že rusovláska poněkud zneklidněla. "Jak co já a Potter?"

"Ještě pořád tě štve? Já bych to nevydržela, jak tě pořád někam zve a tak." Kat se nenápadně uculila. "Jo tohle myslíš… no jo je příšerně otravný." Chabě zalhala. 'Vidím, že lhaní ti teda moc nejde. Tím líp pro mě samozřejmě.' Pak nastala trapná chvíle ticha. Ani jedné z dívek se tento okamžik mlčení nechtěl prolomit. Katherine proto, že se vyžívala v Lilyině bezmoci cokoliv udělat a Lily čistě proto,že měla strach, aby Katie neprozradila víc než chtěla. Takhle zabrané do svých myšlenek seděli ještě asi čtvrt hodiny, když se konečně Evansová rozhodla, že položí obvyklou a naprosto stupidní otázku: "Prosím tě nevíš kolik je hodin?" Katie se letmo podívala na zrzku a pak na své zápěstí na kterém se vyjímaly hodinky s obrovským ciferníkem. "Je skoro půl šesté." oznámila nepřítomným hlasem. "Tak to abychom šly ne? Už mám docela hlad." Evansová se rychle zvedla a čekala než si stoupne taky Katherine. Pak společně vyrazily k hradu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 7. prosince 2011 v 18:59 | Reagovat

Pekné (až na chyby), teším sa na pokračovanie :).

2 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 9. prosince 2011 v 16:53 | Reagovat

Hezký, jsem ráda, že se kapitola objevila, je to fajn povídka :-)

3 Angee Angee | Web | 11. prosince 2011 v 14:36 | Reagovat

Já už se raději mím delším komentářů vyhýbám takže - Goood  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama