10- Jinak to nejde (2/2)

21. října 2011 v 21:26 | Joure & Perdent |  Žít a nechat žít
Děj se zatím rozjíždí dobře, nemyslíte?

"No ve své podstatě nic, ale nechápu, proč si chceš dělat ještě další problémy."
"Jaké další problémy? O čem to mluvíš? Tak tohle nevypadá dobře. Nemůže přece vědět, co mám za lubem, to je hloupost… Proč by to zrovna on měl vědět?" Severus se na Katie podíval zkoumavým pohledem. "Tvůj otec je přece po smrti."
"Ano, to sice je, ale už je to nějaký pátek, co tady není."
"To je mi…líto." Katherine se zvedal žaludek, tenhle divný Severus Snape. Jeho přítomnost nedělá dobře snad nikomu. "Vydrž to, pak to bude právě on, co ti pomůže."Pomalu přišla ke koženému křeslu a posadila se. "Nemohla jsem usnout…Tak to je hodně průhledné. A proč si tady ty?" Snape si sedl do křesla naproti, měřil si ji, jakoby měl laserové oči a Kat byla jeho objekt, nutný k prozkoumání. "Taky jsem nemohl spát." Řekl chladně, ale v zápětí pokračoval: "A navíc jsem se potřeboval trochu projít."
"Jak jako projít? To ses procházel po společenské místnosti, nebo radši po celém hradu?"
"To už není tvoje věc…Mimochodem, vypadalo to tak, že jsi tady nechtěla zůstat. Nemám pravdu?" Katie v sobě dusila neomalenou poznámku, proto na jeho domněnku neodpověděla. Po chvíli mlčení, kdy měla Kat neuvěřitelné nutkání Snapea proklít, konečně prolomila ticho. "Ty jsi dobrý v lektvarech."
"Tak tomu říkám postřeh." Ignorovala ho a přemýšlela, jak nejlépe formulovat další větu. "A kdyby tě někdo, čistě teoreticky požádal o pomoc, co bys mu řekl?"
"Co po mě chceš?" Katie se zadívala na kamennou zeď. "Potřebuju sehnat nějaké přísady do takového bezvýznamného lektvaru."
"Tak s tím nijak nepomůžu. Nejsem zloděj."
"Já jsem spíš myslela, jestli bys ty přísady nesmíchal."
"Jedině, až mi řekneš na, co ten lektvar potřebuješ."
"Jedna holka mi pije krev a já se jí chci zbavit. Nebo si spíš prohodit role."
"A o koho jde?"
"No jak to jenom šetrně říct… Určitě ji znáš." Katie se usmála a doufala, že se už Severus nebude dál vyptávat. Jenže opak byl pravdou. "Aha, a je z naší koleje?"
"Sakra! Ne tak docela…"
"Dokud mi neřekneš kdo to je tak ti nepomůžu. Promiň." Snape se začal zvedat a pomalu šel k ložnicím. Katherine se musela přemlouvat, ale přece jen řekla: "Lily Evansová, je to Lily Evansová." V tu chvíli se zastavil. "Lily?"
"Ano, já totiž…No…" Severus zakroutil hlavou. "Promiň, ale s tímhle ti nepomůžu."
"Počkej přece. Ještě nevíš, co jí chci provést."
"A ani to nechci vědět."
"Bože kdy už ti dojde, že pláčeš na špatném hrobě?! Nestojí o tebe. Má Jamese…"
"Jak to víš? Ona by tohle přece nikdy neudělala…"
Katie se škodolibě usmála. "Ale udělala to… Proto potřebuji tvou pomoc. Můžeš se jí za to pomstít."
"A jak se jí chceš pomstít?" Katherine přišla za ním a pošeptala mu: "Až budeš vědět, že to nikomu neřekneš a budeš přesvědčený, že stojíš na mé straně… Tak ti topovím."
"Dobře… Tak ti teda věřím," řekl Severus a podíval se jí do očí. "Ale musíš mi slíbit, že se jí nic nestane."
"To se neboj… Jenom ji asi víc uvidíš. V naší společenské místnosti, ve Velké síni u našeho stolu… Více méně to bude přínosné pro nás oba."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama